Péče o duši a duševní zdraví se týká každého z nás. V České republice vyhledá každý pátý člověk alespoň jednou za život odbornou pomoc. Sebevraždu spáchá ročně více než 1300 lidí, to je dvakrát více než počet lidí, kteří zahynou při automobilových nehodách.
Péče o lidi s duševním onemocněním v České republice prochází velkými změnami. Původní model velkých léčeben, který byl založen v 19. století, se postupně mění na model komunitní péče, který prokazatelně vede k úzdravě i úspoře peněz ve zdravotnictví. Do procesu transformace se aktivně zapojují jak sociální, tak zdravotní služby. Postupné propouštění lidí z často mnoholetých pobytů v léčebnách, znamená změny i pro obce, do kterých se budou bývalí pacienti vracet. „To byl důvod, proč se Místní akční skupina (MAS) Pomalší rozhodla připravit v Kaplici Kulatý stůl o duševním zdraví. Jsme jednou z prvních MAS, které se rozhodli spolupracovat s projektem Deinstitucionalizace, který realizuje Ministerstvo zdravotnictví“, říká Eva Tarabová, ředitelka MAS. „Pro zástupce obcí připravujeme jednoduchý manuál, který bude obsahovat informace o možnostech podpory duševně nemocných a jejich blízkých, který jim bude k dispozici do konce letošního roku“.

O tom, že chybí komplexní péče o maminky s poporodními psychickými problémy, relevantní informace o této problematice, nasměrování na pomoc nebo dostupná komunita žen s vlastní zkušeností, mluvila na setkání Lucie Kočová z organizace Úsměv mámy. „Pomohla by například specializovaná ambulance na tento typ problémů, větší informovanost okolí i odborníků,  jakákoliv osvěta“, dodala Kočová. Tématům kvality péče, zotavení a zaměstnávání lidí s duševním onemocněním  se u Kulatého stolu dále věnovali odborníci z neziskových organizací Ledovec, GreenDoors a z Ministerstva zdravotnictví.
Kulatý stůl v Kaplici ukázal, že téma transformace psychiatrické péče je v současné době velmi aktuální a týká se jak velkým měst, tak i malých obcí. Projekty, které odborníci na této akci představili, jsou zajímavou inspirací i pro náš region.